


Solární energie, to je hudba budoucnosti. Avšak bez ironie. Nikdo z nás si nepřeje, abychom my a naše děti, potažmo celá planeta, trpěli důsledky globálního oteplování a znečišťování životního prostředí. Proto je pro nás energie, která je získávána prostým svitem slunce, tak důležitá a bude spolu s ostatními čistými obnovitelnými zdroji do budoucna využívána stále více. Rozsáhlejší využití sluneční energie se svými dotacemi snaží podporovat náš stát i Evropská unie.
Právě podle toho, odkud můžeme dotace čerpat, můžeme
rozlišovat dotace evropské, národní a komunální. Získat dotaci není sice
jednoduché, ale dá se to zvládnout.
SFŽP – Státní fond životního prostředí poskytuje dotaci pro
domácí použití ve výši 50% z ceny, maximálně 55 000 Kč. Z ceny odborného
posudku, který je součástí žádosti, hradí SFŽP 50%, maximálně 3 000 Kč.
Následující obrázek ukazuje množství dopadající energie na 1 m2 kolektorové
plochy v kilowatthodinách v průběhu jednotlivých měsíců v roce. Z obrázku je
zřejmé, že v letních měsících je energie více, na jaře a na podzim je méně a v
zimních měsících je energie velmi málo.
Slunce dokáže pomoci zmírnit náklady na
topení či přípravu teplé vody TV, nelze ovšem zcela odstavit standardní způsoby
vytápění (plyn, elektřina, tuhá paliva,...) Přesto správně navržený solární
systém uspoří na topení zhruba 30 %, na přípravu teplé vody TV zhruba 80 % a na
ohřev bazénu uspoří 100 %.
Kolik spotřebuje průměrná domácnost?
Spotřeba energie (palivo, teplo, elektřina) v průměrné domácnosti činí za rok
cca 85 GJ. Tato energie je do domácnosti zpravidla dodávána z části jako přímé
teplo, eventuálně jako palivo a z části jako elektrická energie.
Platí následujíc přepočet: 1 GJ = 277,8 kWh = 29,9 m3 zemního plynu = 55,6 kg hnědého uhlí = 32,7 kg černého uhlí = 36,6 kg koksu.
Následující čísla ilustrují podíl vytápění, ohřevu vody a elektřiny na celkové roční spotřebě průměrné domácnosti
56 % - Vytápění 47,6 GJ = 13 230 kWh
24 % - Ohřev vody 20,4 GJ = 5 670 kWh
20 % - Ostatní spotřeba (elektřina) 17 GJ = 4 730 kWh
Úspora není jen v zisku levné energie, ale i v tom, že ziskem 1 000 kWh (1 MWh) ze slunečního záření zamezíte vzniku spalin a zplodin, které bychom vyprodukovali při její tradiční výrobě (viz. tabulka) tepelnou přeměnou.
| palivo | CO2 |
|---|---|
| černé uhlí | 330,00 |
| hnědé uhlí | 400,00 |
| koks | 380,00 |
| velmi lehký topný olej | 290,00 |
| topný olej | 290,00 |
| zemní plyn | 200,00 |
| dřevo | 300,00 |
Tabulka měrných emisí hlavních škodlivin při spalování standardních paliv (kg/MWh). Při ohřevu vody elektřinou je potřeba přepočítat na primární palivo spalované v elektrárnách
- Při instalaci solárního systému pro ohřev teplé vody vyprodukujete do ovzduší ročně o 0,52 t CO2 méně, než kdybyste ohřívali vodu zemním plynem.
- Při instalaci solárního systému pro ohřev teplé vody vyprodukujete do ovzduší ročně o 2,75 t CO2 méně, než kdybyste ohřívali vodu elektřinou.
V letních měsících je předehřev TV pokryt zcela, v zimních je to z poloviny,
zhruba je ušetřeno 80 %. Nelze vyřadit stávající způsob předehřevu TV. Solární
systém se předřadí. Pokud je voda dostatečně ohřátá od slunce (uživatel
požaduje např. 45°C) stávající ohřívač již dále ohřívat nebude. Pokud teplota
vody je menší než požaduje uživatel, je dotopen pouze rozdíl. Vždy se solární
ohřev vyplatí, protože vždy se ohřeje voda přicházející z vodovodního řádu o
teplotě kolem 5°C na teplotu vyšší. I když není ohřev dostatečný, stávající
ohřívač TV již nemá s konečným ohřevem tolik práce.
1 m2 kolektorové plochy
ohřeje za letní den 50 litrů vody na teplotu 60°C . Plocha kolektoru musí být
cca 4 m2 pro akumulační nádrž 200 litrů objemu. Následující obrázek ukazuje
modrou čaru hranici potřebnou pro předehřev TV. Oranžová plocha je nabídka
sluneční energie, která tedy představuje vlastní úspory na přípravu TV. Modrá
plocha je ohřev stávajícím zdrojem (plyn,…), žlutá ploch je přebytek energie
(vodorovně jsou jednotlivé měsíce).
Nejvíce energie pro vytápění potřebujeme v zimě. To je nejméně slunečního
záření. Tento problém lze řešit akumulací tepelné energie ve velkých
zásobnících, což je finančně náročné a tak je často volena možnost kombinace
solárního systému s tradičnějším zdrojem (plyn, elektřina) Ze všech výše
uvedených faktů je zřejmé, že v zimě je velmi málo slunečných dnů a množství
dopadající energie je malé. V létě je energie dostatek a topit se nepotřebuje.
V zimě je energie málo a topit se musí. Následující obrázek ukazuje nabídku
solární energie v závislosti na potřebě topení. Modrá přerušovaná čára
představuje požadavek na topení. Červená čára je nabídka sluneční energie.
Oranžová plocha představuje úsporu, modrá plocha topení stávajícím zdrojem.
Žlutá plocha je přebytek energie ze slunce v letních měsících.
Aby bylo možno uvažovat o topení ze slunce, je zapotřebí mít instalováno v domě
nízkoteplotní kapalinové podlahové nebo stěnové vytápění (trubičky s
protékající teplonosnou kapalinou). U takovýchto způsobů vytápění je teplota
topné vody kolem 30 °C což lze i v zimě ze solárního systému získat. Pokud jsou
v domě přítomny standardní radiátory (pod okny) je teplota topné vody 50-60 °C.
Dohřívá přímotop na určenou teplotu. Aby solární systém pro přitápění byl
účinný i v zimě, zapotřebí uvažovat o ploše minimálně 15-20 m2 kolektorové
plochy a k tomu akumulační nádobu objemu cca 750-1000 l.
V létě je energie dostatek, slunce svítí dlouho, průměrné teplené výkony z 1 m2
kolektorové plochy lze získat cca 700 W. Tato energie plně postačuje k ohřevu
bazénu v letních měsících. Průměrná teplota bazénu se zvýší s kolektory o 5°C,
než u bazénu bez kolektorů, čímž se celkově prodlouží doba koupání na jaře a na
podzim. Absorbéry pracují pouze v létě a není potřeba je nijak zvlášť izolovat
proti tepelným ztrátám a proto je jejich pořizovací cena velmi nízkou.
Pro více informací si můžete stáhnout náš katalog: stáhnout katalog